V pondělí 9. března jsme se mnozí z nás zúčastnili webináře pana Ing. Bc. Jiřího Nesrovnala, jednoho z nejlepších českých specialistů na daně v oblasti investování a tradingu. Webinář, který pořádala FPG, a.s. měl, právě díky osobnosti přednášejícího fantastickou úroveň a byl posluchači nadšeně přijat a hodnocen. O tom ale dnes na svém blogu psát nechci.
Znepokojující otázky
Už při výkladu daňové problematiky se mi vybavovala celá řada velmi znepokojujících otázek. Stojí těch pár vydělaných korun, eur či dolarů za to daňové martyrium? A pokud je investor/trader přece jenom „dost úspěšný“ a (navíc i) poctivý má vůbec šanci se ve spleti daňových kliček a komplikací vyznat? A když udělá, při maximální pečlivosti a snaze vyplnit ve svém daňovém přiznání vše správně přece jenom chybu, bude za podvodníka, který okrádá stát? Přednášející na přitvrzení státu v této oblasti ve svém vystoupení často apeloval. Nevylejeme nakonec s vaničkou i dítě, jako se to v Česku přihodilo už tolikrát? Obávám se, že ano.
Jsme svázáni historickou zkušeností
Česká společnost je historicky nastavena schématem „mzdy, platy a odměny“. Polistopadový vývoj navíc posílil složku „korupce“. O investování nepadlo nikdy v tomto schématu ani slovo. Aktuálně vyšly celosvětové statistiky o důchodech, přesněji o jistotě, že budou důchodcům vyplaceny. Česko v nich figuruje docela vysoko, dokonce před USA, Francií a dalšími vyspělými státy. Je to dáno, mimo jiné, velmi silně i oním naším historickým nastavením. Ve vyspělých státech se totiž lidé daleko více než my spoléhají na sebe a investování. Na první pohled je tedy v Česku všechno OK. Co ale druhý pohled?
Druhý pohled
Druhý pohled je výrazně ovlivněn vzpomínanými daňovými přístupy států ke zdaňování investování a tradingu. Jsou-li přespříliš komplikované odrazuje a investoři pak mají na výběr jen dvě možnosti. (1) Neinvestovat. To ovšem škodí nejen schopným investorům a traderům, kteří by se bez pomoci státu dokázali vcelku dobře postarat sami o sebe, ale i státu, který zbytečně přichází o daně. Jednak proto, že investoři metodu „uživit se sami“ vzdali a jednak proto, že stát u investorů, kteří „to riskli“ o daně stejně přijde. (2) Zásadním způsobem změnit názor a přístup k investování.
Změnit přístup k investování
Co znamená „změnit přístup k investování“? Především začít používat slovo „investování“ správně. Kdejaký politik a úředník se ohání slůvkem „investice“ a má na mysli korupci, onen „výdobytek“ českého tunelářského kapitalismu. Opencard, Blanku… Mně ale jde o renesanci investování, onoho původního „vydělávání peněz penězi„. Poctivě. Pokud toto český stát a politici a úředníci v jeho čele pochopí, budeme mít vyhráno! A prvním krokem k nápravě musí být jednoduché, přehledné a jednoznačné daňové zákony v oblasti investování.
Místo závěru
Před mnoha lety jsem publikoval články a pokoušel se zahájit diskuzi o odměňování politiků a nejvyšších státních úředníků, alespoň z části, akciemi a cennými papíry. Rychle by pochopili to, o čem zatím nemají ani tušení. Tenkrát mně inspirovaly naprosto naivní předvolební řeči některých, byť v té době „IN-politiků“, jak rozprodají ČEZ přes burzu. Co by to udělalo s cenou akcií ČEZ při tak enormní převaze nabídky nad poptávkou ti kapitalistickými poučkami nabiflovaní dobří lidé vůbec netušili. Dnes jsem dál, byť má nabídka zůstává. Platba politiků a vysokých úředníků cennými papíry by je přinutila při práci myslet, což zatím moc nemusí.