Novinky z Polska

Měl jsem v minulých dnech tu čest zúčastnit se za FPG dvou polských investičních konferencí. Jednu uspořádalo v Praze velvyslanectví Polské republiky, druhou ve Varšavě tamní burza.

Konference Warsaw Capital Market Summit 2015 se v sídle burzy odehrála 18. června za účasti špičkových řečníků. Schopnost burzy přitáhnout k debatě vysoce postavené Poláky z nejrůznějších nadnárodních finančních společností mě zaujal už minule. Letos se zúčastnili opět noví a zdá se, že tato zásobárna vypovídá o postavení Polska ve světové ekonomice lépe než nejrůznější ekonomické ukazatele.

Formát konference je založen na panelových diskuzích, prezentace jednotlivců byly tentokrát doplňkem. Minulý rok se slavilo 25 let svobody a tématem byla do jisté míry i bilance burzy. Tento rok už se vše opět zaměřilo na budoucnost. WSE je západními investory vnímána jako první rozvinutý trh v regionu CEE, a tak byly hlavními tématy rozvoj nástrojů, likvidita a dluhopisy.

Úvod zdaleka ne formální
Prezident burzy Pawel Tamborski v úvodním slově kromě přivítání nastínil i další téma konference – úloha burzy po končící privatizaci, na což navázal ministr financí Andrzej Czerwiński. V podstatě posledním velkým podnikem k privatizaci je Poštovní banka, čímž se uzavře hlavní část polské privatizace. Pan ministr mi připravil mírný šok, když poděkoval svým předchůdcům za jednotnou linii privatizace přes kapitálový trh, díky čemuž Varšava funkční kapitálový trh má (a my ne). Svůj úkol vidí v dalším rozvoji burzy, ne v dělání obratů o 180°, překopávání koncepcí (jak je bohužel obvyklé u nás). Kromě předchůdců vyzdvihl i malé a střední investory a podnikatele, kteří zajistili, že ekonomická krize se Polska takřka nedotkla.

Paní Iwona Sroková, prezidentka depozitáře KDPW, navázala ve své prezentaci na další funkci burzy, kterou je financování podniků pomocí dluhopisů. Zatímco v Západní Evropě (a v ČR) je populárnější úvěrová cesta, Polsko chce jít cestou americkou.

V debatě o perspektivách středoevropských burz byla hlavním tématem likvidita. Poláci si jsou vědomi, že omezení penzijních fondů burzu ovlivnilo. Minulý rok se očekával výprodej pozic a panovala nejistota, letos se ale trh stabilizoval. Penzijní fondy zůstaly přítomné a stále nakupují, jejich obchody tvoří cca 40 % celkového objemu a 6 % denního objemu. Pawel Tamborski v panelu poukázal na zajímavou věc – díky obchodování akcií WSE je podíl v ní často první zkušební investicí zahraničních investorů, kteří poté rozšiřují portfolio. Přítomnost těchto nových investorů ale asi nebude zatím velká, protože výkonnost blue chips překonaly střední podniky (index mWIG40), do kterých obvykle investují domácí a menší investoři. Střední podniky jsou také hlavním zájmem burzy pro IPO i emise dluhopisů. V rámci tohoto bloku byla kritizována jistá složitost pro přístup zahraničních investorů na WSE, která spočívá v nízkém zastoupení tohoto trhu u světových brokerů.

Tento problém byl zmíněn i v jiném bloku při exit strategii (zahraničních) fondů. Pokud je prodávaná společnost polská, je logické, že by byla umístěna na varšavský trh. Stejně snadno ale může být nabídnuta na trhu londýnském. Je potěšitelné, že vedení burzy spolu s depozitářem chtějí zjednodušovat přístup na svůj trh.

Zjednodušení spočívá mj. v zavedení REIT, instrumentu, který na rostoucím polském nemovitostním trhu chybí. Legislativní proces je v běhu a snad se ho podaří ještě v tomto volebním období završit. Volby budou již v půlce října, tak uvidíme. Ostatně trend pro investici do nemovitostí přichází ze Západní Evropy a forma REIT je zde velmi populární.

Dluhopisům byl věnován závěrečný panel a zde také burzu čeká nejvíc práce. Trh Catalyst je nyní schopen pojmout emisi o cca 100 mln PLN, což by stačilo místním středním firmám. 99 % emitovaných dluhopisů má kratší splatnost a variabilní úrokovou míru. Problém je, že nabídka dluhopisů středních společností je zatím nízká. Burza se snaží o řešení dvěma cestami. Jednak osvětou v regionech a pak také zlepšením komfortu investorů. Jedno bez druhého nedává smysl, proto je fajn že se jde oběma směry.

Zvýšit likviditu na dluhopisovém (a následně i akciovém) trhu má zajistit rating dluhopisů. V nedávné minulosti se zvažovala možnost vlastních ratingů, což není špatný nápad, pokud se  stálé pokrytí od stávajících agentur nevyplatí. Někde se začít musí. Druhým krokem je lepší informovanost investorů, kterou prý lze vyřešit jednoduše – lepší spoluprací s Bloombergem.

Letošní konference mě kromě zajímavých informací potěšila i konstruktivním a koncepčním přístupem. O tom, kam chce Varšava patřit svědčí i „úřední jazyk“ celé konference, kterým byla angličtina. Potvrzuje se, že důraz na silný kapitálový trh Polákům vyšel a získali tak možnost zajímavých příležitostí. Podobný drajv je vidět ostatně vidět i ve Varšavě. Na rozdíl od naší metropole je ta polská nejen víc zalidněná (míněno na m2 chodníku) a působí i živěji. Berlín? Kam ten se hrabe.

.

Dny polské logistiky patří mezi konference, které organizuje agilní odbor propagace a investic polské ambasády. Akce, navazující na Dny moře, se konala v sídle velvyslanectví a zahrnovala prezentaci tří polských přístavů a jedné transportní společnosti PKP Cargo a AWT. PKP Cargo je společnost kótovaná na WSE.

Pro mě jako suchozemce bylo představení přístavů Gdaňsk, Gdyně i Svinoústí prvním seznámením s námořní dopravou. Ne že bych se po této konferenci stal odborníkem, ale základní povědomí o charakteristice pobaltských přístavů jsem získal. Stejně jako další potvrzení toho, jak si Poláci váží své čtvrtstoleté svobody. Důležitost námořní dopravy pro Polsko navodila již přítomnost velvyslankyně JE Grazyny Bernatowicz, záštita ministryně infrastruktury a rozvoje Marie Wasiakové a přítomnost ředitelů prezentujících se organizací.

Nebudu zde vypisovat parametry polských přístavů, byť mě jejich porovnání s Hamburkem překvapilo. V každé prezentaci byl kladen důraz na místo, místo, místo ve kterém přístav leží. S tím souvisí dopravní trojúhelník Severní moře – Balt – Jadran, kde osu Balt – Jadran jako svou budoucnost vidí i PKP Cargo, druhý největší dopravce v Evropě. Do toho zapadá i nedávná akvizice AWT, jejíž hodnota spočívá krom vleček v překladišti Paskov. Právě to má klíčovou roli v kooperaci s polskými přístavy, byť PKP Cargo má 24 dalších překladišť. Ale žádné na tak šikovném místě. Cílová data pro severojižní spojení jsou:

doba jízdy: 10 hodin
rychlost: 200 km
délka vlaku: 850 metrů

Zajímavá je i strategická kapacita ropného terminálu gdaňského přístavu. Roční potřeba Polska činí 27 miliónu tun ropy, terminál má kapacitu 35 miliónu tun. Letos bude spuštěn i LNG terminál ve Svinoústí, který spolu s výše popsanou osou z Terstu může sehrát důležitou roli v energetické bezpečnosti nejen Polska.

Pokud vás zajímá Varšavská burza, zkuste si přečíst tento článek.