Úvaha ropná

Na rozdíl od profesionálních analytiků si v FPG můžeme dovolit komfort „nemít pravdu“. Proto se s vámi podělím o úvahu na ropné téma. Možná jsou mé závěry mylné, možná ne.

Už od konce roku mám pocit, že ropa začíná nabývat na ceně. Nikoli v dolarech, ale v přepočtu na politický kapitál. Její pokles dal do pohybu dění, které dříve bylo skryté, ale způsobilo i nové. Tématu jsem se věnoval v jedné diskusi. Od té doby se staly (a na veřejnost pronikly) další události, které potvrzují mé úvahy.

Primárním východiskem je, že stávající situace je „divná“. Nejen kolem ropy, ale i co se záporných sazeb a vývoje EURUSD týká. Objevují se věci, které nás vyzývají vidět věci nově – jedna éra skončila, nyní je vše naprosto jinak. Protože mi tento názor přijde podezřelý, snažím se najít vodítko v širším pohledu – politice, geopolitice, historii, umění a zahraničních médiích. Neříkám, že mám pravdu, jen uvažuji.

V České republice je velmi málo osobností, které dovedou podat jiný pohled na všeobecně vnímané události. V případě ropy jsou to bezesporu Břetislav Tureček a Petra Procházková (oba Lidové noviny). Ovšem dění na Blízkém Východě nejlépe popisuje Debka a místní noviny (např. Haaretz). Co se v nich už delší dobu píše?

Samozřejmě o is, Iráku, Sýrii a nyní Jemenu. Ale také o spolupráci USA a Íránu, USA a SA. O aktivitách Ruska a problémech Venezuely. Dnes přinesla Debka zprávu o zapojení Pákistánu do operací Saúdů (a USA) v Jemenu, což se veřejně nelíbí Íránu. Zajímavé je, že zatímco nábožensky se tyto státy mírně řečeno „nemusí“ (šíité x sunnité), oba cítí, že spoluprací skrze USA získají v současnosti více. Druhá dnešní zpráva z regionu se týká dosažení pokroku v jednání o íránských jaderných ambicích – vzpomínáte, jak nedávno byly tyto rozhovory po Obamově zdravici a dalších nešťastných projevech veřejně skoro ukončeny?

Domnívám se, že jedním z klíčových hybatelů je ropa, jejíž nízká cena v současnosti nevyhovuje nejen Rusku, Venezuele, ale ani Íránu. Nedivil bych se, kdyby výměnou za mírné ústupky v jaderném programu se Írán otevřel americkým ropným firmám, které modernizací těžebních technologií pomohou íránskému rozpočtu.

Samozřejmě, že vliv mají i jiné události, třeba snížení nákladů na těžbu v USA. Myslím ale, že jsou podmínkou nutnou, nikoli postačující pro stávající cenu ropy.

Očekávám, že nízká ropa bude postupně vyhovovat stále většímu počtu spojenců i ne-odpůrců USA.